pátek 28. března 2008

Celý den ve znamení Rockové Miss - Rock Girl 2008

Ráno lekce Bikram Yogy, pak až do večera super práce, výbornej tým, úžasný holky a skvělá porota. Jo, to se někdo má :):):) můj milý Deníčku !

neděle 9. března 2008

Můj milý Deníčku, Klaus nebo Švejnar, Nohavica nebo Hutka ? Nejdřív dáme slovo poraženým, pak vítězům, i když se v obou případech bude jednat o tzv. vítězství Pyrrhy

 „Nad rámec ODS získal Klaus jen minimální politickou podporu a jakékoli iluze o jeho nadstranickosti touto volbou definitivně padly.“

Jan Švejnar 7.3.2008

„Veřejnost mi po celou dobu mého prvního mandátu vyjadřovala vysokou podporu navzdory tomu, že jsem nebyl vždy konformní s postoji politických stran, které právě tvořily vládní exekutivu. Pokud to bude třeba, budu tak postupovat i v budoucnu.”

Václav Klaus 7.3.2008

“Na cestě do Vídně zachoval se bídně písničkáře Kryla jidášsky objal Klíče mu věnoval, pak ho fízlům udal zatlouká zatlouká a tím mě dojal Tam za bolševiků zpíval všem morálku hrdina před všemi prvního řádu Kritikou oceněn, anděly odměněn bohatě co blíží se ke svému pádu”

Jaroslav Hutka “Udavač z Těšína”

Co se to stalo, bratříčku? Kam jsme to došli ruku v ruce? Krev už ti kape z malíčku, co se to stalo, bratříčku, a proč mě bolí srdce? Někdo nás podveď, bratříčku, možná ten pán tam na náměstí, vytáhl zlatou rolničku, někdo nás podved', bratříčku, a přiveď do neštěstí.

Jaromír Nohavica “Co se to stalo bratříčku”

sobota 8. března 2008

Můj milý Deníčku, slíbil jsem, že tě budu doplňovat častěji a že napíšu co tak pořád dělám.

 Např. pořád čtu druhý svazek korespondence V+W. Občas mne přepadne smutek z bezvýchodnosti vnitřní i vnější emigrace a globální devastace přírodních zdrojů i lidských duší. Snad s tím něco provedeme J

„Drž se,  druhu mých srand i zármutků, výtečný můj spolubojiteli - se v tom strašidelném lese, co v už v něm tak dávno bloudíme. Myslím na tebe nikoli každodenně, ale několikrát za den i za noc - a když spím, tak se mi o tobě většinou zdá - takže aspoň přinejmenším, když je ti nejblběji, si aspoň vzpomeň že na beton nejsi sám a že já jsem na blízku. To je aspoň ta minimální chudičká útěcha. A já jí taky často používám pro sebe. No, a jinak se musí zase eště na chvíli vyjasnit a oteplit a sychravo přestat, neboť takoví dědkové ještě nejsme, aby bylo nadobro mrákavo. Nehledě k tomu, že se musíme snažit, aby nastala noc hvězdnatá a klidná po krásným jasným večeru. To taky se lidem stává."

10.1.1966 Jiří Voskovec Janu Werichovi