Můj milý Deníčku, jistě máš pocit, že tě stále víc a víc zanedbávám. Ale není tomu tak, jen nestíhám poznámky psané tužkou přepsat z diáře do elektronické podoby. Tak to alespoň na chvilku napravím. Pořád trávím každý večer alespoň chvilku s druhým dílem korespondence V+W. Snažím se četbu těhle neuvěřitelných literárních skvostů rozvrhnout tak, aby mi četba vydržela do vydání třetího dílu.
Jiří Voskovec Janu Werichovi 4.6.1967
„ ... To máš jako Ptolemaios a Aristoteles měli pravdu, že slunce obíhá kolem země, kdežto Koperník naproti tomu měl pravdu, že vůbec ne, nýbrž naopak. To je relativní, jak poznamenal Einstein, a taky už zase pravdu nemá, neboť právě má.Čili jakmile se vyskytne hlava, která v sobě má něco jiného než jenom nasráno, vymyslí pravdu, kterou příští hlava pozmění, případně popře. Když je takových hlav za pár sto - či tisíciletí několik veletuctů, vytvoří spolu s miliardami hlav dobytčích, jež je obklopují, jakýsi tovar či útvar, kterému se říká kultura, někdy, optimisticky, civilizace. To je taková tenká plíseň, neboli huspenina, třesoucí se mezi skupenstvím tuhým z těch hlav, co měly nějakou pravdu, ale navzájem se popírají, byť někdy jen zdánlivě, a skupenstvím tekutým z těch miliard polohlas a nehlav, co jen vyměšují exkrementy. Občas v tom rosolu vyvstane na chvíli rovnováha jakési šťastné, konsolidované tlačenky, anglicky správně „headcheese", která drží pevně pohromadě, je čerstvá a chutná - a tomu se pak v dějepise říká „zlatý věk" (Viz Karel IV. V malém českém, či Jiří z Poděbrad v ještě menším, či Le Grand Siecle du Roi Solil - 14tý Ludvík - nebo věk Viktoriánský, co Britanie vládla vlnám - nebo dříve, tamtéž, alžbětínský, nebo opět v malém, 20 let „hrrradní Kamarily," jak říkával tvůj otec, či - snad nejšťastněji 250 či tak let Athén - a asi moc století čínskejch, jiho-americky indiánskejch, dynastií egyptskejch - o kterých jsem příliš ignorantní - a pak celé lány kultur, z nichž zbylo jen někde ucho buď od popelnice či od bůžka, nebo zub z vidličky či z mužského - a nikdo nikdy se nedopátrá, kdo to ti hrnčíři, ten bezzubý, natož pak jejich panovníci byli.
Zkrátka tlačenka nevydrží - právě tak jako žádné „stálé" divadlo netrvá déle než deset-dvacet let (Viz MCHAT - to co mají dnes, je věc fosilní - či Moliere, či Globe a Stan z dob Bardových, či řecká tragedie, když to dělali ti mazáci sami, či třeba Gilbert & Sullivan nebo V+W) - a positivní výměšky hlav vzácných jsou posléze pohlceny lavinou běhavek z hlav dobytčích. A tak z tlačenky je náhle opět jen rosol, pak sliz a posléze bláto a fekálie. Historici napíší, že nastal úpadek a pak pád říše římské, nastane doba temna, později pak kkřesťanský středověk, renesance, atd., ad infinitivum. Výklad soudruha marxe (jedné z hlav moudrých, leč jen jedné z mnoha) neobsáhne rozměry nad-kulturní t.j. je aplikovatelný jen vně několika století kultury západoevropské - ale na globální smrtelnost tisíců civilizací nestačí.
No tak to vidíš. Zase jsem tě osvítil...."
