Napadají mne jen tři citáty Karla Čapka:
"Kritizovat - to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl."
"Básník se nesmí opakovat."
"Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák."
Já se podle nich řídím, a co vy ?
"Bitvu jsem presrál, ale dobro sa vyspál!"
Toť Tajemství hradu v Karpatech
Na rezavým dvojplošníku
Potácí se mezi mraky
V sametovém převlečníku
Hamlet
Hledá otcův stín
Zatím někde v panoptiku
Nedaleko Nagasaki
Ofélie pije džin
A tiše syčí svítiplyn
Na padáku noci věčné
Krále duch se zvolna snáší
Marně Hamlet bystří uši
Oči mluví
Ústa ne
Panoptikum neskutečné
Rozplyne se v otčenáši
Ale smutek džinu v duši
Ofélii zůstane
V nejlevnějším baru pije
Hamlet smutný melodie
Zas a zase ptá a ptá se
Zda má
Nebo nemá žít
Jeho malá Ofélie
Ztratila svou zář a klid
A tu ztrátu nepřežije
Ofélie Ofélie
Světlo věčné dej ji svit
Remember when you were young, you shone like the sun.
Shine on you crazy diamond.
Now there's a look in your eyes, like black holes in the sky.
Shine on you crazy diamond.
You were caught on the crossfire of childhood and stardom, blown on the steel breeze.
Come on you target for faraway laughter, come on you stranger, you legend, you martyr, and shine!
You reached for the secret too soon, you cried for the moon.
Shine on you crazy diamond.
Threatened by shadows at night, and exposed in the light.
Shine on you crazy diamond.
Well you wore out your welcome with random precision, rode on the steel breeze.
Come on you raver, you seer of visions, come on you painter, you piper, you prisoner, and shine!
"... Říkalo se a psalo, že humor je vysoce humanitní, a proto, má-li být lidový, tedy lidem srozumitelný, vyždaduje především pravdu a svobodu. Lež a násilí nemůže být pro humor úrodnou půdou. Humor nesnese uniformitu, okřikování, regulaci, zákaz, omezení. Humor vychází ze sponntánnosti obsahu a interpretace.Jedině v tom lze posoudit nový talent a taky ho určit a uznat. Miroslav Horníček kdysi prohlásil:" Humor vždycky slouží věci dobre a kladné, tedy pokroku. Nemůže tomù být ani jinak, pak by humor přestal být humorem". Tvůrce dobre zábavy by měl mít nejen obvyklých pět pé: poctivost, pracovitost, přesnost, pohotovost a pravdivost, ale ještě dalších pět o navíc: osobnost, odbornost, obsahovost, odpovědnost a oddanost. Mohl bych dále citovat, co řekli o humoru Karel Čapek, Karel Poláček, E.F. Burian, Jan Werich a mnoho dalších osobností naší I světové literatury. Ale to je všeobecně známo. Alespoň by to mělo být známo těm, kdo zábavu řídí a vytvářejí. Patří to k základům této profese.....
. ..Co chybí ? Především úmysl diváky kvalitně pobavit ! Pak fundovaná dramaturgie a autoři s dobrými nápady. Ti existují momentálně asi jen v cizině, odkud různé "cenné" náměty draze kupujeme. Naši autoři se bojí, aby jim jejich nápad někdo neukradl. Ale není o něj valný zájem. Možná by se mohlo stat, že za čas po odmítnutí jej uvidí na obrazovce pod jiným jménem."
Gustav Oplustil. Za humorem cestou necestou. XYZ 2009. Úryvek ze stati. Nové trendy v zábavě
Jiří Voskovec Janu Werichovi 20.XII. 69 (dopsáno na Sylvestra 69)
„... A je Sylvestra večer. Za těch deset či co dní se toho stalo tolik, že celej tento dopis je v řiti. Nemá cenu se pokoušet ti pěkně podrobně vykládat o druhých "dvou možnostech" jak jsem měl v plánu. Před pár dny zahynul Šlitr za okolností, jež jsou nám tu stale záhadné - a včera umřel Trnka. Myslím na ně na oba ustavičně. A na tebe dvakrát tolik. Vím, co Trnkova smrt pro tě musí znamenat. Pamatuju se, že už delší dobu sis o něj dělal starosti - ale to není jako když ta kosa vskutku dopadne. On to má za sebou, ale teď je mi líto tebe, kterej máš těch, co ctíš, tak strašně málo při ruce. - I já skrze tebe a i rovnou tu ztrátu cejtím taky. Vyměnili jsme si pár dopisů za poslední rok, a pak mi poslal malou fotografii s bápisem "Váš Jiří Trnka 69". Je to zvětšenina malého snímku, a je taková rozmáznutá, měkká, a on má podivuhodnej úsměv, jakoby udivenej a vítr ve vlasech. Už ji mám dlouho v pracovně takhle stát u knížek pod nějakou lampou, protože se mi líbila. Dneska jsem k ní dal jednu kytičku ve vodě. Co mám dělat ?- Nevím, jak moc jsi znal Šlitra, ale já s Chris jsme se s ním hodně sblížili za jeho několika návštěv n New Yorku. Chodíval k nám často a na dlouhá séance. Pak jsme si psávali. Měli jsme ho moc rádi a já si vážil jeho práce a vtipu a málomluvnosti a jeho skvělého pozorování a nesmírného talentu a vkusu v tolika oborech. Je to strašná ztráta pro ten zdecimovanej národ a pro to divadlo a pro mladý. A patrně docela absurdní blbost, jako když se zabil Camus a jeho blbej řídič, zasranej nakladatel, vyváz bez škrábnutí."
„Někdo chytrý pravil, že zjistit, co je smích a proč se lidi smějí, je jako zjišťovat proč je králík naživu. Dokud ho nerozpitváte, tak to nezjistíte. Jenže když ho pitváte, tak už je mrtvý, a stejně to je i se smíchem."
Jan Werich
10.11.
Můj milý Deníčku, tak jsem se v žertu dozvěděl, cože prý mám proti Janu Werichovi, že na tvých stránkách nechávám pořád mluvit Jiřího Voskovce. J Mám rád oba dva a moc, jen možná jak se pořád probírám všemi třemi díly korespondence V+W, tak mi často Jiří Voskovec mluví z duše. Ale mám posbíráno pár citátů Jana Wericha, tak jak se tradují a jak jsem si je, ještě jako student FF UK a konzervatoře Jaroslava Ježka, zapisoval na kartičky, tak Ti je můj milý Deníčku, přepíši do elektronické podoby. Tady jsou alespoň některé z nich. Takže Jan Werich, mimo jiné, řekl i toto:
(Švejk o životě v blázinci) : „Vopravdu nevím, proč se ti blázni zlobějí, když je tam drží. Člověk tam může lezt nahej po podlaze, vejt jako šakal, zuřit a kousat. Jestli by to udělal člověk někde na promenádě, tak by se lidi divili, ale tam to patří k něčemu prachobyčejnýmu. Je tam taková svoboda, vo kerej se ani socialistům nikdy nezdálo." (45)
