"Konečně přestáváme být jen správci skladových zásob." Radan Dolejš
Radim Hreha, moderátor
(RH): Dobrý den, vážení čtenáři Českých médií. Dnešní nedělní rozhovor jsme
připravili s výkonným ředitelem programového kruhu ČT1 Radanem Dolejšem. Dobrý
den.
Radan Dolejš, výkonný ředitel ČT1 (RD): Dobrý
den.
RH:
Rozhovor jsme točili hned po tiskové konferenci v pondělí 29. srpna. Pane
řediteli, v souvislosti s tiskovou konferencí se vás chci zeptat na úvodní
myšlenku. Hned na úvod jste prezentoval v tom smyslu, že programový okruh ČT1
už je jasně směřován, má jakýsi svůj vlastní azimut, směr. Můžete to rozvést?
Můžete to doplnit?
RD: Můžu. Tak tam se konečně povedlo, že po osmi měsících
práce, tak přestáváme být jenom správce skladových zásob České televize
programových a chystáme významné novinky do podzimního vysílání České televize.
A konečně je vidět, jaký prostor chceme věnovat původní České tvorbě, to
znamená dramatické tvorbě jak pro dospělé, tak pro děti. A z druhé strany je
vidět, kolik prostoru dostává zábava a tvorba pro děti a mládež.
RH:
Na postu výkonného ředitele jste prakticky víc než rok. Když jste nastupoval,
měl jste více předsevzetí, více nějakých i zásadních vyjádření. Můžete jenom
tak zhruba bilancovat, co všechno z vašich předsevzetí se povedlo zrealizovat.
RD: Tak já jsem skopec, takže jdu krok za krokem. Pokud
jsem loni v dubnu řekl, že bych rád na obrazovce České televize viděl seriál
Pacific, tak ho uvidíte teďko od září, ale trvalo to rok a půl. Pokud jsem
sliboval cyklus dokudramat, tak první akviziční dokudramata uvidíte také v
září. No a pokud jsem sliboval, že by se na Českých obrazovkách objevil cyklus
Kdo si myslíš, že jsi?, což je slavný formát BBC Who Do You Think You Are? Teď
probíhá příprava devíti dílů, pokud se to povede, bude natočeno příští rok na
jaře celkem třináct dílů a epizody uvidí televizní diváci na podzim 2012.
Taková je setrvačnost televize, tak dlouho trvá příprava náročnějších projektů.
RH:
Jedním z vašich zásadních vyjádření bylo konstatování, že je nutné provést
určité změny, tak aby se pořady mladých tvůrců mohly dostat na obrazovky, aby
prostě tam nebyly permanentně pořady, řekl bych, zastaralé. Tvůrců, kteří ovšem
měli dobré kontakty na vedení televize, respektive na vedení, na lidi, kteří o
tom rozhodují, tudíž tyto pořady prakticky vytěsnili anebo neumožnili ani výběr
anebo nějakou prezentaci pořadu mladých tvůrců. Co v této oblasti se povedlo
změnit?
RD: Tak tady jsme tak někde na půl cesty, protože to, že by
se Česká televize měla otevřít mladým tvůrcům, ať už v oblasti scenáristiky,
dramaturgie, tak i režie, tak je pořád někde v plenkách. Je pravda, uvádíme
cyklus Čapkových povídek Čapkovy kapsy, kde se povedlo shromáždit dvanáct
povídek v režii dvanácti mladých režisérů. Je to projekt, který ještě chystala
Kateřina Fričová. My jsme ho završili tím, nechtěli jsme vysílat dva večery
zvlášť, chtěli jsme ukázat tu paletu v celé šíři, tak aby bylo možné třeba v
rámci spolupráce s dalšími okruhy Dvacet čtyřkou a Dvojkou ty lidi představit v
magazínech, v rozhovorech. Tak aby bylo vidět, že to je režisér nebo režisérka,
je jí tolik a tolik let, má takovéhle zkušenosti a její práci vidíte v České
televizi na Jedničce v tom nejlepším exkluzívním času v neděli večer od osmi.
Ale to je zatím všechno.
RH: Jaký máte názor na aktivity kolegů,
různých zaměstnanců televize, kteří aniž by měli v pracovní náplni tvůrčí
činnost, tak realizují některé pořady veřejnoprávního charakteru, třeba Toulavá
kamera ochutnává Česko. Spousta mladých tvůrců se vyjadřuje kriticky, zatím
pouze kuloárně v tom smyslu, že častokrát lidé z České televize mají přednost,
aniž by se jejich náměty, jejich nějaké projekty vůbec přečetly, respektive
posoudily a tím pádem nemají šanci se prosadit, přitom zaměstnanci České
televize mají jakési výsadní právo. Co si o tom myslíte?
RD: Tak těch odpovědí je asi několik. Myslím si, že
management České televize by měl mít nastavena jasná pravidla, za jakých
okolností, kdo co může realizovat, ale pokud to realizuje, měl by projít
stejným řízením, jako prochází každý externí autor, to znamená projít nějakým
výběrem. A pokud vlastně očekávám od oddělení vývoje pořadů České televize, že
mi bude nabízet programy, tak je asi potom špatným signálem pro veřejnost, když
jeho management sám realizuje programy, které potom Jednička vysílá. To je
velmi komplikované a myslím si, že pokud se ta situace neujasní, je to špatný
signál pro veřejnost a můžeme si tedy říkat, že pomáháme mladým autorům, ale
není to dobré.
RH:
V dané souvislosti proběhla anebo probíhá permanentní diskuse o tom, jestli
mají být tvůrci, jestli smlouvy a vlastně honoráře tvůrců mají být
zveřejňované. Jaký máte názor vy na tuto problematiku?
RD: Tam je to opět komplikované, protože přece jenom Česká
televize je společnost, firma. A každá firma má nějaké své know-how, nějakou
filozofii a nějakým způsobem pracuje s odměňováním lidí, kteří jsou pro ten
program třeba a pro ty projekty důležití a má právo rozhodnout se, jakým
způsobem je odmění. Pokud to bude transparentně zveřejňovat, vytvoří se podle
mě výborný model pro konkurenční televize, aby věděly, jakým způsobem se tady
pracuje s ekonomikou a není to dobře. Žádná firma kdyby byla, jako já nevím,
jakákoliv velká automobilka, nezveřejní jako platy svého managementu, ani lidí,
kteří se starají o jejich PR či jsou jejich tvářemi.
RH:
V rámci výběrového řízení na generálního ředitele České televize se přihlásili
i někteří zaměstnanci České televize, tudíž byli interviováni různými médii a v
rámci toho se i negativně vyjádřili k současné činnosti České televize.
Konkrétně šéfdramaturgyně České televize paní Alena Müllerová pro Lidové noviny
uvedla, že vlastně manažerský systém, který je v České televizi, je nesprávně
nastavený, že jsou lidé, kteří dokonce ani nevědí úplně, co mají dělat. Nějak v
tomto duchu. Probíráte, takovéto problémy jsou i předmětem nějakých interních
diskusí na poradách? Připadá mi to totiž tak, jako kdyby tady nefungovala
zpětná vazba mezi managementem a přímo generálním ředitelem.
RD: To si nemyslím. Jednak si nemyslím, že je správné, že
se lidé z managementu České televize vyjadřují k interním problémům na
veřejnost. Jako pokud vy jako novináři máte kritické připomínky, je to v
pořádku, ale lidé z České televize by si to měli vyřešit v rámci svých jako
konkrétních porad, případně kolegia generálního ředitele. Kde, pokud je mou
zkušeností, tak dostat se s řešením problémů velmi rychle až k samotné hlavě té
firmy není moc složité. Takže předpokládám, že všichni měli dostatek šancí, aby
ty problémy komunikovali.
RH:
Paní Müllerová krom jiného se vyjádřila trošku pochybně i k současné úrovni
hlavní zpravodajské relace asi v tom smyslu, že působí unaveně. Chci se zeptat,
jestli váš názor je podobný, respektive jak jste spokojen nakonec s tímto
pořadem, který na vašem programovém okruhu má ve večerním prime timu prakticky
hlavní místo?
RD: Tak my jsme spolu s Romanem Bradáčem, Karlem Novákem a
týmem ČT1 připravovali pro generálního ředitele změnu zpravodajské relace už na
jaře. Měli jsme to jako svůj cíl s tím, že s tím vyjedeme už na podzim letos.
Potom došlo k tomu, že vlastně generální ředitel odchází a byli jsme požádáni,
abychom s tak závažným problémem a jeho řešením počkali až na nového
generálního ředitele. Což ale opět mnoho lidí z managementu České televize ví a
překvapuje mě, že se teďko trefují do Událostí, kde jsou ty změny připravené
písemně a proběhly jednáním už v červnu tohoto roku.
RH:
V médiích permanentně probíhá jakási diskuse ohledně potenciálu České televize.
Někteří manažeři jsou charakterizováni nějak v tom duchu, že přesně vědí,
ovládají, co všechno skýtá potenciál České televize. I vy osobně jste se před
nástupem do funkce anebo při příležitosti nástupu do funkce vyjádřil v tom
smyslu, že potenciál České televize je nutno využít ve větší míře. Nechci se
ptát teď konkrétně, to je samozřejmě široký pojem na téma potenciálu. Ale jak
byste procentuelně anebo celkově, jak byste se teď, jak vidíte v současné době
využití potenciálu České televize?
RD: Když jsem o tom přemýšlel, tak myslím tak 60 %. Česká
televize je v tuhle chvíli opravdu jedno z výjimečných médií,
jako televize, která funguje, vyrábí a má poměrně dost
prostředků na výrobu vlastních pořadů. To, co by měla jako udělat, především je
vyrábět, dávat šanci novým tvůrcům a proti komerčním televizím být ta, která
přináší nové projekty, nové formáty, zdravě riskuje, neutrácí zbytečně za drahé
nákupy nebo za drahé projekty, ale ukáže to, že opravdu se tady to prostředí
mediální rozhýbe a ona bude tou vlajkovou lodí opravdu v tom duchovním nebo
duševním vlastnictví televizním nejvíc. Protože jedině tak je cesta, že se ten
trh tady nezhroutí, nebudeme v situaci jako je televize na Slovensku nebo v
Maďarsku a budeme ta televize, která dává šanci talentovaným lidem, kteří
dostanou šanci v Čechách a pak můžou jít klidně do Evropy.
Žádné komentáře:
Okomentovat