Např. pořád čtu druhý svazek korespondence V+W. Občas mne přepadne smutek z bezvýchodnosti vnitřní i vnější emigrace a globální devastace přírodních zdrojů i lidských duší. Snad s tím něco provedeme J
„Drž se, druhu mých srand i zármutků, výtečný můj spolubojiteli - se v tom strašidelném lese, co v už v něm tak dávno bloudíme. Myslím na tebe nikoli každodenně, ale několikrát za den i za noc - a když spím, tak se mi o tobě většinou zdá - takže aspoň přinejmenším, když je ti nejblběji, si aspoň vzpomeň že na beton nejsi sám a že já jsem na blízku. To je aspoň ta minimální chudičká útěcha. A já jí taky často používám pro sebe. No, a jinak se musí zase eště na chvíli vyjasnit a oteplit a sychravo přestat, neboť takoví dědkové ještě nejsme, aby bylo nadobro mrákavo. Nehledě k tomu, že se musíme snažit, aby nastala noc hvězdnatá a klidná po krásným jasným večeru. To taky se lidem stává."
10.1.1966 Jiří Voskovec Janu Werichovi
Můj milý Deníčku, na otázky, co pořád dělám, či co jsem os začátku roku dělal a budu dělat, odpovím stručně a jasně J Pořád se věnuji Bikram Józe (ach, ta čeština !:)), zkraje roku jsem chodil na lekce 2x týdně, teď se pokouším udržet standard 3x až 4x týdně, s tím, že pokud mám chvilku, cvičím různě i doma. Ano, rotoped také nezahálí. Potěšilo mne, že mé aktivity zaznamenala i váha a dokonce i některé kousky oblečení v kterých již nevypadám jak kroupové jelito. Další svůj nekonečný boj svádím s angličtinou, jsem sice již ve 4. kurzu, ale stále doháním gramatiku v souvětích a občas mluvím, natož píšu, jak Tatar. Podobná je situace i s kytarou a novými kousky pro Patrolu. Jde to pomalu a ztuha. Ostatně vzhledem k věku (v dubnu 44) se to už asi nebude lepšit. Á propó nebo chceš-li Á propos : Chystám nové vydání patroláckého infernetu, nejspíš jako uvítání jara. Bude hodně novinek, stačí se podívat do sekce koncertů. Chystáme speciální akce pro pražské fanoušky, takže se nech překvapit. Také se slibně vyvíjejí jednání o 2CD k 20 letům skupiny Šlapeta, které bude pojednáno jakou dvoualbum, jedno CD největších hitů Šlapeta a druhé CD bude Patrola. Obalu se opět ujme Xenie Hoffmeisterová, fotografií Ondra Pýcha a vydavatelem bude Universal s vydatným přispěním práv české pobočky vydavatelského domu EMI. Je to tak na tři měsíce přípravných prací a vydání do konce roku. Ale vše se chystá :) Co se týče jiných aktivit, psal jsem scénář k Tříkrálovému koncertu přenášenému na ČT1 z Brna, stejně tak scénář galashow Deska roku 2007, kterou odvysílala Prima. Natočil jsem patnáctiminutový reklamní film (dokument) o 15. letém fungování společnosti Henkel ČR, který se promítal tento týden v Praze a poputuje do Vídně J, chystám s Radkou Froňkovou, Oskarem Hahnem, Pavlem Schusterem nultý ročník ROCKOVÉ MISS „ROCKGIRL“. Finále bude 27.3. 2008 v Retro Music Hall na pražských Vinohradech. Předsedkyní poroty je Lucie Bílá, v porotě jsou Aleš Brichta, Pepa Vojtek, Dr. P.P. a další podobní. Kromě spoluúčasti na scénáři mám celou akci na povel i režijně, tak si kreslím své neumělé obrázky s postaveními kamer a tak :) S týmem Adama Rezka, Petrem Šiškou, Markem Dohnalem a Richardem Krajčem chystáme letošní ceremoniál vyhlášení cen Anděl Allianz za rok 2007 v 02 Aréně na 3.4. (přímý přenos ČT1) a 15.4. rovněž pro ČT chystáme s Oldou Lichtenbergem v divadle Hybernia koncertní oslavy sedmdesátin legendárního českého textaře Pavla Vrby. Koncem května by měl proběhnout na pražském Výstavišti v Letňanech První Svátek Českého piva, kde mne kromě scénáře čeká režisérská sesle, ale ve skutečnosti budu jen zběsile pobíhat a křičet do vysílaček a Interkomu. Mezitím samozřejmě hrací plán Patroly a klid, který snad naleznu v areálu břevnovského kláštera při přípravách letošního Velehradu (Přenos ČT2 … 4.7. od 20:00). Denní úsilí, ale věnuji také dvou dalším projektům. S Gustou Oplustilem jsme se pustili do psaní filmové povídky o posledních čtyřech letech života Karla Hašlera s pracovním názvem „Plují mraky do daleka“. První verzi máme hotovou v rozsahu klasických 30 stran, teď pilujeme druhou již k odevzdání producentům, s tím, že potom bychom začali psát filmový scénář. Ale je to práce minimálně na rok. Tak můj milý Deníčku, uvidíš J Pod dramaturgickým vedením Radka Johna pracujeme v týmu Marek Šmíd, Honza Rokůsek a já na scénáři filmové komedie z golfového prostředí Ven, Vidi, Vici. Pohodová práce má jedno jediné úskalí, že nad námi visí první červencová natáčecí klapka jako gilotina… a co z toho vlastně bude, nedokážu odhadnout. Také průběžně píšu nové náměty a čas od času s nimi někam zajdu, nebo je někam pošlu. Ale nechci nic zakřiknout. Jeden nikdy neví, co se může státi :) Samozřejmě všechny výše popsané aktivity, znamenají desítky různých schůzek, bezpočet mailů, SMSsek… čímž se ti můj milý Deníčku omlouvám, že to nepopisuji den po dni, ale občas takhle najednou. Také jsem si vědom, že si na všech těch projektech můžu vylámat zuby a natlouct čumák, leč zároveň se svědomitě snažím, aby se tomu tak nestalo. Čas ukáže, čas prověří, čas je to, co jediné mi chybí. Často na to myslím, že bych ho potřeboval víc a víc pro ty nejbližší, neb celý náš život je zatraceně pomíjivý a prchavý. Dnešek už nikdy nebude a zítřek se za chvíli stane včerejškem. Ale dosti krasosmutnění. Ještě jednou k té korespondenci V+W. Je to nejlepší kniha (trojkniha… zatím s vydanými dvěma díly), kterou jsem za posledních deset let držel v ruce. Nádhera !!!!!!!!! „Ať tak či onak však tato divá příroda – pouhých sedmdesát mil od Sunset Boulevardu – což je, nemýlí-li mne zeměměřičství, zhruba z Kampy do Velhartic, ne ? – tato divá příroda jednak jedněho přibližuje veškerenststvu, či serenitas serenitatis (Jasnost, jasnosti) – či hvězdnému času – či Pánubohu, či Olympským (což je mi osobně víc po chuti, neb jsa od přírody demokratem, nedovedu se nadchnout ani představou Krále, Vladaře, Diktátora, Imperátora či Všemohoucího Jahve Otce – a je mi přístupnější Zeus hromotřas se vší tou zpropadenou rodinou oficiální i ilegitimní – neb hluboce věřím, že „vyšší moci“ neznají rozdílu mezi „dobrem“ a „zlem“ – a je tudíž z Žida křesťanské rozdělení oněch mocí na „+Boha“ a „-Ďábla“ jedním z nepohanštějších a nejprimitivnějších nesmyslů posledních pomalu dvou tisíc let. TEČKA.) Rovněž právě dokončená věta je jedna z nejdelších a patrně nejblátivějších od dob českých buditelů. Ale konec konců, nejsou či nebyli-li V+W zejména českými buditeli, později pak Kořenskými a zapadlými vlastenci ? Není-liž veškerá t. zv. Česká kultura jakýmsi lišejníkem na skráni umrlé vysočiny v srdci Evropy, živořící v ustavičném soumraku poloexistence a zlomkovitého a sociálního uvědomění ? Jakési obojživelné, macarátní, mločí jsoucno ?“ 22.2.1966 Jiří Voskovec Janu Werichovi.
Žádné komentáře:
Okomentovat